Cvičení jógy v Uherském Hradišti na Blog.cz

http://marieblankytna.blog.cz/

http://www.marieblankytna.ic.cz/

Vážení čtenáři,

dovolte mi, abych Vám řekla, že Duše Milady nedávno odešla.

V okamžiku smrti očistila svoji duši od energií znamenajících zatížení. Odpustila těm, s nimiž neměla uzavřené svoje osobní účty.

Její duše odešla v doprovodu archandělů, k nimž se utíkala o pomoc.

Odpustila, odpusťte jí i Vy, žijící ve svých životech.

Děkuje za přátelství, které ji provázelo v posledních letech života.

M.

Zdroj:www.cestyksobe.cz

Zdroj:www.osud.cz

Máme k dispozici mnoho informací, ale ne, že by nám to příliš pomáhalo. Ze satelitních snímků od tohoto týdne víme, že se v posledním půlroce významně zpomalilo proudění Golfského proudu. Slábne už dlouho, ale letos se k tomu přidalo ještě brzdící působení toxických disperzantů vylitých do Mexického zálivu. Jako neúčinný pokus o absorpci ropné skvrny po havárii vrtné plošiny British Petrol. A tak se zdá být jisté, že nám tu v Evropě bude zima. Není jen jasné jak moc zima. Podle měření dr. Zangariho se teplota Golfského proudu jeví od letošního léta být chladnější ca. o 10° C než tomu bylo loni. V návaznosti na to se nabízí otázka, zda se nám bude dařit pěstovat stejné plodiny jako doposud. Opatrně řečeno. Doufám, že se tento scénář budoucnosti nepotvrdí a Golfský proud se opět rozeběhne. Prý však návrat do normálu může trvat když ne tisíce, tak alespoň stovky let.  Zrovna v Čechách jsme vůči výkyvům Golfského proudu méně zranitelní než v rozvinutějších částech Evropy. Ale stejně těžko říci, co nám tato zeměpisná okolnost ve výsledku přinese. Ochlazení se dle názoru veličin odehraje tak jako tak, buď v reakci na oslabování sluneční aktivity či jako důsledek přirozené cyklické oscilace teploty oceánů.

Postupné slábnutí sluneční aktivity je proces, kterému přihlížíme posledních několik let. Slunce nás rok od roku nepřestává překvapovat svými anomáliemi. (Jako kdyby si přálo, podobno zlobivému dítěti, abychom jej brali vážně a věnovali mu pozornost. Nenapadají vás staré egyptské paralely o Bohu a Slunci?) Tzv. probouzení Slunce se sebou může přinášet obří solární bouře. Mohou nám shodit elektroniku a obrazně řečeno nás vrátit do 60. let minulého století. Co všechno by ze solární superbouře pro nás vyplývalo dost dobře nejsme schopni domyslet, protože nevíme, o jaký rozsah by šlo a které všechny funkce na elektronice závisejí. Ale jako člověk věřící v pozitivní stranu všech okolností, je možné, že vzhledem k našim vývojovým tendencím by nám jako civilizaci větší zkrat elektroniky více prospěl než ublížil. 

Máme informace, že vrstva společnosti, které říkáme globální elity počítá s velkými změnami v západní společnosti. Vzhledem k neudržitelnému ekonomickému stavu. Co se týká vývoje uvnitř Spojených států, na průběžné udržování koncentračních táborů a megasklady plastových rakví jsme si zvykli. Respektujeme, že elity vědí, proč si postavily nový Washington právě u letiště v Denveru, krytém horami a hlubokým vnitrozemím. Můžeme jen čekat, kdy se dalším kolem očkovací hysterie podaří nezištné vědě a filantropické medicíně dokončit očipování společnosti a  provázat čipy se satelitními sledovacími systémy. Jako kdyby vakcíny nebyly i bez svého potenciálu pro čipy dost toxické. Smyslem očipování asi nebude pouze přenos informací od lidí k řídícímu panelu. Pravděpodobně i přenos informací z řídícího panelu směrem k lidem. Včetně pokynu "vypnout systém."

Rád bych se mýlil, nicméně je nás mnoho, kdo máme tušení, že poruchy klimatu nejsou pouhou výslednicí vrtochů planety. A že s počasím na planetě je možno technickými prostředky vyvádět psí kusy. V blízké budoucnosti si tento jev získá název "kontrola počasí" popřípadě název "klimatické zbraně". Stanou se možná předmětem mírových dohod, stejně jako se velmoci dohadují o zbraních konvenčních či jaderných. Vyjma možnosti, že v globální vládě nebude mít už kdo s kým jednat. Ono přeci jenom, když se vám během pouhých osmi měsíců roztočí série zemětřesení, islandská sopka zastaví leteckou dopravu, jedna vrtná plošina zničí kus ekosystému, sucha a požáry v Rusku způsobí neúrodu části světové obilnice, nemluvě o záplavách na mnoha místech planety, je těžké nestát se paranoidním. O klimatických zbraních víme nejméně deset let, ale až v posledních letech nám svítá, že jsou faktem.

V souvislosti s katastrofou v Mexickém zálivu mne zaujala teorie tzv. neuralgických uzlů. Pokud otevřete na světě několik zdrojů stresu (sopka, unikající ropa, neustávající záplavy), sugestibilita lidí se znatelné zvýší a odolnost úsudku se naopak sníží. Udržovat lidi v permanentním stresu je i podle psychiatrické literatury cestou, jak učinit lidi ochotnějšími přizpůsobit se rozhodnutím nastoleným zvenčí. Optimálně pokud občany navíc průběžně zahrnujete rozšiřujícími se pracovními povinnostmi na straně jedné. Emocionálními útoky v podobě nervy drásajících pořadů a filmů na straně druhé. A záplavou zcela bezvýznamných informací a pseudokauz na straně třetí. Skutečné procesy zůstávají stranou pozornosti, protože lidský rozum není s to se ani usadit a uvědomit si je. 

Zapomněli jsme velmi rychle na naděje slibované Barrackem Obamou. Je na čase si říct, že jeho zvolení s nemožnými protikandidáty (Palinová & McCain) byla jedna velká, skvěle provedená kašpařina. Obamův scénář je pravděpodobně vzorečkem pro všechny budoucí shora instalované zachránce. Dáme vám spasitele, ale než vám dojde, že je to opět náš člověk, ztratíte spoustu času a mezitím budete zase o kus slabší a chudší. Příští skvělé vlády chlapíků z lidu budou myslím nastoleny jenom proto, aby se tito zachránci rychle odkopali v beznadějné soustavě, ve které nemohou vyhrát ani centimetr. A dezorientovaní obyvatelé budou ještě hodně rádi za vládu jasného názoru a tvrdé ruky, které se ujme rozhodné vlády, aby udělala přítrž experimentům a chaosu. 

A nakonec této mé tirády dobré zprávy. Všimnuli jste si, že média nás poslední půlrok přestala zásobovat hláškami o nutnosti útoku na Írán? Báječné! Na další válku došly peníze. Íránci svá jaderná zařízení nejspíš dobudují a nic zase tak fatálního se dít nebude. Nebudou konec konců první v této části světa. Ale případné nápady s útoky na Rusko anebo Čínu budou asi hůře proveditelné. A vyrovnáme se nějak i s okolností, že bez okupace Íránu se nepodaří naplnit plynem evropský plynovod Nabucco. Co si budeme povídat, žijeme přinejmenším od pádu Borise Jelcina v období druhé studené války, ve které už jde pouze o kontrolu energetických zdrojů. A Rusko je po Saudské Arábii jejich centrální planetární zásobárnou.

Jisté je myslím jen jedno: příroda tu bude, ať se lidstvo bude nacházet v jakémkoliv stavu. Domnívám se, že máme-li tu být v budoucnosti také, je v našem zájmu se k přírodě co možná nejvíce přimknout. Zda je to vůbec možné, za situace, kdy více než polovina světové populace žije ve městech, to je otázka, na kterou se těžko odpovídá. Nicméně v tomto směru máme každý zodpovědnost sám za sebe. 

Není myslím náhoda, že v posledních letech vylétla do výšin cena orné půdy. 8.5% orné půdy z nezměrného ruského teritoria v posledních letech víceméně vykoupili investoři. Smysl orné půdy asi ještě doceníme. Pokud nám naše bruselská vláda ještě někdy dovolí něco pěstovat. Dejte Bruselu ještě pár let a konzumace vlastnoručně vypěstovaných potravin bude považována za ohrožování veřejného zdraví. Nemluvě o "neautorizované samoléčbě" prostřednictvím bylin, které možná na rozdíl od prášků skutečně léčí. Současný systém zdá se, že nepotřebuje zdravé obyvatele, ale nekonečnou kolonu pacientů a odběratelů státní pomoci.

Jestliže jsem stručně nahodil spektrum mých a asi nejen mých obav, je na místě říct si, že na opačné straně spektra, na straně naděje se toho nezvykle mnoho. Asi nejdůležitější je proces, kdy se v souladu s původní indickou naukou o kastách, lidstvo opět rozděluje do několika skupin či vrstev, podle svého vyzařování, podle své spirituální a morální úrovně. Asi ne náhodou Alžběta Šorfová-Kalousková na začátku letošního roku pronesla, že letošek je rokem štěpení. V konečném výsledku to může vést tam, že stejný svět bude obsahovat několik verzí, několik podob. Budete sedět v restauraci a nevidět člověka, který je tam přítomný také, ale bude spadat do jiné vrstvy a tím pádem pro vás jakoby neviditelný. Z materiálního hlediska je to samozřejmě pošukanost na entou. Materiální hlediska však nejsou vyčerpávajícím zdrojem pravidel, podle kterých se náš svět řídí. Ať chceme nebo ne, náš svět podléhá ve stejné míře jako pravidlům fyzikálním také dynamice duchovního vývoje. Teilhard de Chardin to řekl první: vědomí je přítomné ve všem. Vědomí se vyvíjí na všech úrovních a je schopno překračovat limity nastavené hmotou. 

Pro řadu lidí se stává samozřejmým něco, co bychom před lety považovali za podobně absurdní, totiž abychom vnímali anděly a jejich komunikaci s námi. Irská paní, zcela neučená Lorna Byrne napsala knihu, jejíž četba tuto schopnost u svých čtenářů spouští. V Irksu bestseller číslo jedna, který prodejností překonává paměti Tonyho Blaira. Ve chvíli kdy si existenci a přítomnost andělů začínáme připouštět, se člověk dostává do režimu fungování, ve kterém vše dává smysl a i zdánlivě nepříjemné zážitky ukazují svůj inteligentní kontext. Trend, který se rozeběhl nejpozději v devadesátých letech, ale pravděpodobně mnohem dříve, totiž že každá čtvrtá kniha vydaná na evropském trhu se týká zdravého životního stylu či alternativy, tento trend se konečně naplno projevuje. Přímé či nepřímé počítání s karmou, jakožto zákonem příčin a následků, přímá či nepřímá víra v nesmrtelnost či touha po spirituálním prožitku jednoty s božstvím, to všechno jsou výsledky, se kterými se setkáváte u stále více lidí. Dávají nám naději, že kterýkoliv z oněch neblahých scénářů nastat.

Na gymnáziu se mne spolužačka zeptala, co si myslím o názoru, že svět je vlastně jenom divadlo. Odpověděl jsem jí, že určitě ne. Že přeci svobodná vůle, možnost cokoliv změnit a tak dále. Ale ta otázka i má odpověď mi už dvacet let znějí v hlavě. Možná, že svět je divadlo. Či spíše cvičiště, na kterém se nám mají ukazovat principy. Principy, jejichž i tento celý proces je nejspíš naší vlastní hrou se sebou sama, která sami sebe pokoušíme přimět k větší úctě k sobě a k vlastnímu životu. Nyní si mnozí připadáme, jako kdybychom měli hrát jakýsi závod s časem. Zda bude rychlejší tvorba duchovního světa respektujícího přírodu anebo budování matrixového koncentráku. Možná ale, že i čas je nejspíš pouhou fikcí. A že máme už dlouho vyhráno. Jak říká Patrik Balint, vypadá to, jako kdybychom si toto vzácné představení, velký konec jedné fáze dějin chtěli prožít. Doplním, že bez důvěry v lásku vesmíru a spravedlnost boží to těžko ustojíme v klidu.

Změny vědeckého paradigmatu by nemusely přinést jenom empatické irské venkovanky, jako je paní Lorna. Převrácení dosavadních modelů by mohlo přijít i z prostředí věděcké obce. Tým okolo Pjotra Garjajeva přichází s tvrzeními, že DNA lze modifikovat jednoduše slovem (česky zde) (Ne, že by mne to překvapovalo, neříká náhodou bible, že na počátku bylo slovo?) K tomu, aby budoucnost byla krásná stačí, aby se krásným stalo naše vědomí. Protože svět kolem je pravděpodobně pouhou projekcí našeho vědomí. A zdá se, že nejsem jediný, komu to dochází :-)

Shodou okolností se tento týden na adresu prazvláštní současnosti vyjádřil i Miroslav Zelenka, doporučuji, volně přepnout k němu.