| Prof. RNDr.A. Strunecká, DrSc., prof. RNDr. J. Patočka, DrSc.
|
NOVÉ POZNATKY O TOXICKÝCH ÚČINCÍCH FLUORU A HLINÍKU
prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., prof. RNDr. JiříPatočka, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze, přírodovědecká fakulta, katedra fyziologie a vývojové biologie, Praha,
Vojenská lékařská akademie JEP, katedra toxikologie, Hradec Králové
Ještě před dvaceti léty byl obsah fluoru v ekosystémech a v dietě velmi nízký. V poslední doběse však trvale zvyšuje v důsledku používání solí fluoru v průmyslu, v zemědělství i v medicíně. Hliník, jako významný prvek zemské litosféry, se ještě v
nedávné době vyskytoval ve formách těžko dostupných živým organizmům a byl proto považován za netoxický. S výskytem kyselých dešťů a širokým používáním solí hliníku nastalo výrazné zvýšení výskytu reaktivních forem těchto iontů ve vodě i v potravinových řetězcích.
Laboratorní výzkumy ukazují, že ionty fluoru a hliníku vytvářejí ve vodním prostředí fluorohlinitanové komplexy, které fungují jako analogy fosfátových skupin a aktivátory G proteinů. Vzhledem k důležitosti fosfátů v buněčném metabolizmu může představovat přítomnost fluorohlinitanových komplexů v lidském těle vážné nebezpečí pro lidské zdraví. Na základě výsledků mnoha rozsáhlých laboratorních i epidemiologických studií uvádíme v našem článku nový pohled na toxicitu iontů fluoru a hliníku a upozorňujeme na možné patofyziologické důsledky jejich dlouhodobého působení.
Zveřejněno: Internímedicína pro praxi 2001 / 5 www.prakticka-medicina.cz 205
Kráceno:
Úvod
Fluoridy se používají v prevenci zubního kazu již 50 let. Zatímco oficiální medicína a zdravotnická osvěta deklarují, že výsledky epidemiologických studií přesvědčivě dokumentují účinnost solí fluoru při snižování kazivosti zubů, v poslední době můžeme sledovat na stránkách odborných zahraničních časopisů rozsáhlé diskuze, které se spíše kloní k názoru, že suplementace solemi fluoru není žádoucí a může být lidskému zdraví nebezpečná.
Poznatky z USA a Kanady však přinášejí i další důkazy o toxickém vlivu zvýšeného příjmu fluoridů. Zvyšující se počty kanadských dětí postižených vysokými dávkami fluoru vedly v roce 1997 jejich rodiče k založení nevládní organizace
Parents of Fluoride Poisoned Children (PFPC). Tato organizace spolupracuje s lékaři, učiteli, umělci, vědeckými pracovníky, žurnalisty a právníky. Posláním PFPC je upozorňovat na nebezpečí plynoucí z nadměrného zatížení životního prostředí fluoridy,
přinášet důkazy o jejich škodlivém účinku na lidské zdraví a dosáhnout zákazu fluoridace pitné vody a přidávání fluoridů či jiných sloučenin fluoru do výrobků používaných zejména dětmi (např. zubní pasty). O aktivitách této organizace je možno se dovědět více na internetové adrese http://www.bruha.com/fluoride. Organizace PFPC nenív tomto boji osamocena, na její stranu se přiklání stále více vědeckých pracovníků a lékařů, kteří se mohli o toxickém účinku fluoru a jeho sloučenin přesvědčit při vlastních výzkumech nebo v klinické praxi (
http://www.fluoridation. com/news.htm). Důkazem toho je i na internetu šířená on-line petice, obracející se na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) se žádostí, aby prosadila celosvětový zákaz fluoridace pitné vody. Petici lze nalézt na adrese (http://www.PetitionOnline.com/4001k/petition.html).
Některé poznatky epidemiologických studií o toxicitě fluoru
V prvnípolovině 20. století byly případy intoxikace fluoridy poměrně vzácné a zpravidla se týkaly pozorování osob, kterépracovaly v továrnách na hliník, kde je vysoká koncentrace fluorovodíku v ovzduší . Vždyť jednou z výchozích surovin pro výrobu tohoto kovu je kryolit, fluorohlinitan vápenatý. V krvi, moči a ve vlasech těchto osob byl nalezen signifikantně vyšší obsah fluoridů. Tito lidé trpěli ve zvýšené míře
psychiatrickými poruchami, ztrátou paměti, sníženou schopností soustředění, vybavování i psaní. Kromě toho se u nich projevily změny ve struktuře kostí, charakterizované jako osteoskleróza. Jako důsledek vysokých dávek fluoridů byly popsány i různé nespecifické symptomy. Rovněž studie lidí, kteří delší dobu žili v okolí továren, jež uvolňují do okolí fluorovodík, ukazují na snížení mentálních schopností, zhoršení paměti, neschopnosti soustředění a koordinace myšlenek.
Intoxikace fluoridovými ionty byla pozorována také u pacientů, kteří byli léčeni hemodialýzou, jestliže byla k dialýze použita fluoridovaná voda. U pacientů došlo k akutnímu zvýšení koncentrace fluoridu v séru a objevily se u nich mnohočetné nespecifické symptomy, poruchy dýchání a v několika případech fatální ventrikulární fibrilace. Zdá se, že rozpětí bezpečných koncentrací pro fluoridy je poměrně úzké. Z epidemiologických studií srovnávajících zdraví obyvatelstva v oblastech s fluoridovanou a nefluoridovanou vodou také vyplývá, že v oblastech s fluoridovanou vodou je o 30 % vyšší výskyt Downova syndromu.
Poznatky laboratorních studií o mechanizmu působení komplexních sloučenin fluoru na molekulární a buněčné úrovni
Působení fluoridů na aktivitu různých enzymů bylo známé poměrně dlouho, avšak dlouho byl přehlížen fakt, že jejich účinek závisí na přítomnosti stopových množství hliníku. To proto, že hliník je všudypřítomný a je také normální součástí skla, odkud se dostává do roztoků, se kterými se pracuje v laboratoři.
Pokusy se zvířaty jednoznačně prokázaly neurotoxicitu fluoridových iontů u krys. Další studie ukázaly, že po přidání malého množství fluoridu do krmení se výrazně zvyšovala neurotoxicita hliníku vyvolávající degenerace mozkových buněk u těchto zvířat. Zatímco hliník jen velmi obtížně proniká z gastrointestinálního traktu do krve a z krve pak přes hematoencefalickou bariéru do mozku, fluorid usnadňuje průnik hliníku přes hematoencefalickou bariéru a patologické změny v mozcích krys jsou podobné patologickým změnám v mozcích pacientů s Alzheimerovou nemocí
Toxicita hliníku - nový fenomén současné civilizace
Hliník se ještě v nedávné době vyskytoval v životním prostředí pouze ve formách těžko dostupných živým organizmům a byl proto považován za netoxický. Přesto, že důkazů o neurotoxických účincích hliníku u lidí již existuje velké množství, je jeho nebezpečí dodnes podceňováno. Neurotoxicita hliníku je popisována např. u pacientů se selháním funkce ledvin, léčených hemodialýzou, jestliže bylo jako dialyzační tekutiny použito vody s vyšším obsahem hliníku. Po 3-7 letech se u nich projevují poruchy řeči, zmatenost a demence. Hypotéza o tom, že hliník je rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy demence (AD) v 70. létech vytvořila v
myslích mnoha lidí odpor k hliníkovým příborům a hliníkovým hrncům. Hlavní motivací tohoto masového odmítání hliníkového nádobí byla zjištění, že v mozcích osob, které zemřely na diagnózu AD, přesahuje obsah hliníku normální horní hranice jeho obsahu v mozcích zdravých lidí.
Fluor v životním prostředí a v dietě
Až do poloviny 20. století byl fluor a jeho sloučeniny vyráběn jen v nepatrných množstvích v laboratořích a zatížení životního prostředí tímto prvkem bylo nepatrné. V druhé polovině minulého století však nastal neobyčejně rychlý rozvoj chemie fluoru, podporovaný zejména vojenským průmyslem.
Obrovská množství fluoru byla spotřebovávána při výrobě obohaceného uranu pro výrobu jaderných zbraní a paliva pro jaderné elektrárny. Další velká množství fluoru byla potřebná pro výrobu chemických zbraní ze skupiny nervově paralytických látek. Velké množství fluorovaných uhlovodíků našlo použití jako chladící média v chladničkách, mrazničkách a klimatizačních zařízeních. Přes zákaz používání fluorovaných uhlovodíků se ročně uvolňují tisíce tun fluoru a jeho solí do ovzduší, do moře a do zdrojů pitné vody.
Zatížení životního prostředí fluorem se rok od roku zvyšuje a v mnoha oblastech světa již dosahuje takové koncentrace, že se zde začínají projevovat toxické účinky tohoto halogenu na zdraví obyvatelstva. Fluoridy se ale ve velké míře uvolňují do půdy také z pesticidů a hnojiv. V důsledku toho se v posledních letech dramaticky zvýšil obsah fluoridů v zemědělských plodinách, potravinách a nápojích.
Za přijatelnémnožství fluoru v pitné vodě je v USA považována koncentrace do 1 mg/l. Doporučená dennídávka činí 2 mg.
Velmi vysoký obsah fluoru byl nalezen v čajových lístcích, mnohem vyšší než v jiných rostlinách. Čajovník akumuluje fluoridy a čaj se tak stává velmi významným zdrojem fluoru v
lidské dietě. Množství fluoru v čaji se dramaticky zvyšuje teprve v posledních 20 letech, což koreluje se zvyšujícím se obsahem fluoridů v půdě a životním prostředí v tomto období. Také mnohé další potraviny přispívají ke zvyšování denního příjmu fluoridů. Tak např. v jednom jablku je asi 1 mg fluoridu, stejně jako v jednom hamburgeru (www.bruha.com/fluoride/
Hliník v životním prostředí a v dietě
Na celém světě trvale roste průmyslová výroba hliníku a jeho nejrůznější sloučeniny jsou stále více využívány k nejrůznějším účelům v průmyslu i v domácnostech. Díky kyselým dešťům se uvolňuje stále větší množství hliníku z půdy a dostává se do povrchových vod i do vodních zdrojů. To má za následek soustavné zvyšování koncentrací různých reaktivních forem hliníku v ekosystémech, ve výživě a ve vodních zdrojích. V mnoha zemích se používají soli hliníku ke konečné úpravě pitné vody. Soli hliníku se přidávají k mraženým potravinám pro zlepšení jejich vzhledu, používají se při výrobě sýrů a piva. Značně vysoký obsah hliníku byl zjištěn v nápojích jako jsou čaj, káva, nebo ovocné šťávy uchovávané v hliníkových plechovkách. Hliník tak může vstupovat do potravinových řetězců četnými způsoby, včetně jeho uvolňování z hliníkového nádobí.
Závěr
V České republice převládá názor, že doplňování výživy solemi fluoru je dobrou ochranou před vznikem zubního kazu, a že všudypřítomný hliník je biologicky inaktivní a neškodný kov.
Je ovšem otázkou, zda je tomu opravdu tak. Vypitím jednoho šálku čaje přijme člověk na začátku 3. tisíciletí takové množství fluoru, které je srovnatelné s množstvím používaným dříve v mnoha zemích při léčení hypertyreoidizmu (2 až 10 mg NaF/den, tj. 0,9 až4,5 mg F-) (23, 24).
Není proto žádným překvapením, že nadměrný příjem fluoridů u dětí vede k hypothyreóze a ke komplikacím, souvisejícím s nedostatečnou funkcí štítné žlázy. Jodový deficit je pandemií postihující1,6 miliardy lidí. Současná endokrinologie zná více než 150 symptomů spojených s hypotyreodizmem a téměř všechny se kryjí se symptomy fluoridové intoxikace.
Zcela opomíjen zatím zůstává kombinovaný účinek fluoridů v přítomnosti hliníku. Protože fluoridy a soli hliníku se vždy vyskytují současně, je nutné předpokládat, že oba prvky působí ve formě fluorohlinitanových komplexů. Dosavadní výsledky studií s těmito komplexy naznačují, že tyto biologicky silně aktivní látky, zamořující ve stále větší míře životní prostředí, představují skryté nebezpečí, jehož dosah na přírodu a zdraví člověka je obtížné odhadnout.
Některé symptomy intoxikace fluoridovými komplexy
Afázie, Agresivita, Achalázie, Alergická alveolitida, Alergie, Alzheimerova choroba, Anafylaktický šok, Anémie, Apnea, Arthritis, Astma, Ataxie, Autizmus,
Bolesti zad, Hepatitis, Herpes, Cholelitiáza, Ikterus, Impotence, Inkoherence, Kachexie, Kameny ledvinové, Katarakta, Kopřivka, Krvácení, Křeče, Lupus, Migréna, Myalgie, Myoklonus, Myopatie, Nauzea, Osteoartropatie, Osteoskleróza, Otoky obličeje, Palpitace, Poruchy paměti, Poruchy reprodukce, Poruchy termoregulace, Poruchy vědomí, Poruchy vidění, Pruritus, Respirační insuficience, Selhání srdce, Skvrny barvy bílé kávy, Slabost končetin, Soor, Svalová ztuhlost, Světloplachost, Anomálie zornic, Syndrom karpálního tunelu, Syndrom neklidných nohou, Chronický únavový syndrom, Tinnitus, Trombóza, Vitiligo, Zácpa, Ztráta hmotnosti, Ztráta chuti k jídlu, Ztráta inteligence, Ztráta koordinace, Ztráta paměti, Zvracení, Žaludeční potíže, Žíznivost.
Zdroj:Interní medicína pro praxi 2001 / 5 www.prakticka-medicina.cz 207